Vážení občané senátního volebního obvodu č. 10, Českokrumlovsko, Prachaticko a Českobudějovicko, dovolte mi, abych se na vás tímto prostřednictvím obrátil se zprávou „Co dělá váš senátor“.
Ze zákona je hlavní prací senátora hlasovat o zákonech. Všechna moje hlasování o jednotlivých zákonech můžete nalézt na
www.senat.cz. Zákony, které parlament v loňském roce schválil, a které vyšly ve Sbírce zákonů, měly na výšku neuvěřitelných 48 centimetrů!!! Sebekriticky říkám: je to strašné, ale nedokážu to ovlivnit, i když někdy hlasuji proti. Vrátil bych se krátkým vysvětlením k jednomu důležitému hlasování v loňském roce. Při schvalování Lisabonské smlouvy jsem hlasoval „ne“ a byl jsem jedním ze 17 ti senátorů, kteří Lisabonskou smlouvu dali k Ústavnímu soudu. Cítím nutnost vám zdůraznit, že můj nesouhlas s Lisabonskou smlouvou nebyl nesouhlas s Evropskou unií. Moje „ne“ bylo výrazem nesouhlasu se skutečností, že v referendech odmítnutý téměř totožný text „Ústavy pro Evropu“ byl dán znovu k odsouhlasení členským státům, ale již bez referend. A v jediné zemi, kde referendum muselo proběhnout, bylo opakováno, aby se dosáhlo kladného výsledku. Považuji Lisabonskou smlouvu, dříve „Ústavu pro Evropu“, za složitý a pro občany nečitelný právní text, spíše za manuál pro bruselské úředníky. Podle mého názoru Lisabonská smlouva jde proti zájmům Evropské unie a posiluje unijní byrokracii. Nakonec, stávkování bruselských úředníků za zvýšení platů v době krize ukázalo, jak málo cítí bruselská byrokracie se zbytkem Evropy.
Za důležitější část své práce však považuji moji činnost v regionu. Mám-li sepsat regionální problematiku, kterou se zabývám podle množství stráveného času, pak je pořadí následující:
-
Spolupráce s obcemi a pomoc při řešení jejich problémů. Moje práce starosty Hluboké nad Vltavou (kde pracuji jako neuvolněný starosta, tedy neberu plat) mi umožňuje „držet krok“ s obcemi a rozumět problémům, které mají. Využil jsem své zkušenosti z povodní 2002 a zapojil jsem se do pomoci několika obcím postižených povodněmi. Spolupracuji zejména s obcí Malovice, která na počet obyvatel měla nejvyšší škody (80 milionů korun škod na 640 obyvatel). Se střídavými úspěchy pomáhám vyřizovat „ležáky“ na Pozemkovém fondu a na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pokračuje program oprav drobné krajinné architektury, který jsem před několika lety inicioval, a na který pravidelně přispívá kraj i ČEZ. Pomáhám organizovat více-zdrojové financování pro výstavbu cyklostezek. Obce Planá a Homole uspěly s mojí asistencí při řešení dluhu Armádě ČR a bylo jim odpuštěno 6,5 mil. Kč, … atd., atd.
-
Snažím se přispět k hledání rozumného řešení pro Šumavu, kde po několika letech prosazování „bezzásahovosti“ a opakovaném varování starostů a hejtmanů vznikla kůrovcová kalamita/pandemie, která likviduje další šumavské lesy. Vážím si kontinuálního přístupu vedení Jihočeského kraje k Šumavě a jsem rád, že mohu s krajem na záchraně šumavských lesů spolupracovat.
-
Lanovka Nová Pec – Hraničník je snad o krok blíže realizaci, když MŽP za ministra Mika poprvé začalo o této variantě jednat. Uvědomuji si však, že tento projekt má na ministerstvu i v NPŠ plno odpůrců a cesta k němu je komplikovaná.
-
Úsilí o zachování otáčivého hlediště v Českém Krumlově a boj s větrnými mlýny požadující jeho přemístění.
Kauzy vymístění otáčivého hlediště i devastace Šumavy „bezzásahovostí“ mají společnou podstatu: Úředníci ministerstva (ať již kultury či životního prostředí) si vymyslí nějaký program, který mají podpořen svými odbornými stanovisky: Otáčko, musí zmizet z prostoru před Bellarií, Šumavské lesy musí být ponechány „samovolnému“ vývoji, resp. sežrány kůrovcem. Za těmito ministerskými nápady stojí nejen odborné, ale také ideologické a finanční zájmy jejich protagonistů. Aniž by svůj „úřednický program“ projednali s volenými orgány obcí a krajů, neřku-li s veřejností, začnou svůj program ze všech sil prosazovat, argumentujíce „odborností problematiky“, které veřejnost buď nerozumí, či ke které se nemá právo vyjadřovat. Všimněme si, že v obou případech proti sobě stojí jednotně starostové a kraje (kraj) a proti nim aparát ministerstev (někteří památkáři či správa NPŠ). Byrokracie, či ještě hůře, úřednická zvůle.
-
Již několik let jsem předsedou dozorčí rady Komunitního Centra Romů (KOCERO) v Českém Krumlově, společnosti, která se zabývá vzděláváním romské mládeže. Přes KOCERO také zásobuji mladé romské fotbalisty staršími kopačkami a dresy.
Vážení občané senátního volebního obvodu č. 10, Českokrumlovsko, Prachaticko a Českobudějovicko, na závěr bych vám na tom to místě rád popřál mnoho úspěchů a radostí v osobním životě a nám všem pak mnoho energie a dobrých výsledků při řešení malých i velkých problémů našeho region.
Tomáš Jirsa, senátor