Otáčivé hlediště a zámecká zahrada v Českém Krumlově

V souvislosti s dalším kolotočem jednání, prohlášení či návrhů na řešení zachování otáčivého hlediště v Českém Krumlově, který se roztočí vždy, když se blíží konec nějaké z prodloužených lhůt provozu otáčka, jsme požádali kastelána českokrumlovského zámku, Dr. Pavla Slavka, o shrnutí argumentace pro odstranění otáčka ze zámecké zahrady. Archiv stránek, které obsahují všechny zásadní informace k problematice otáčivého hlediště (dokumetny, stanoviska atp.) najdete na http://otacivehlediste.ckrumlov.cz, klikněte ZDE. (Redakce)



Zámecká zahrada a otáčivé hlediště

• Areál hradu a zámku Český Krumlov společně s historickou zahradou obdržel nejvyšší statut památky /Národní kulturní památka, 1989, památka v seznamu UNESCO, 1992/ především pro své historické a architektonické kvality – tedy pro své památkové hodnoty.
  
• Zámecká zahrada byla v 18. století vytvořena jako svého druhu umělecké dílo, jehož vrcholem byla náročná zahradní úprava v okolí letohrádku Bellaria. Letohrádek samotný pak byl architektonickou dominantou celé zahrady a plnil také funkci "zámku v zahradě" (ve třech patrech obsahoval hrací sál a dva kabinety, salón a jídelnu, kuchyň a výtahy pro dopravu připravených pokrmů, umělou jeskyni a také toalety...)
  
• Tři století byla zahrada výrazem filozofie, slohu, kultury a stylu zahradního umění jako místa klidu, meditace, přírodní krásy a harmonie člověka s přírodou. Od roku 1959 začala být tato historická scenérie využívána pro intenzivní divadelní aktivity, jejichž součástí byla i výstavba otáčivého hlediště.
  
  
• Otáčivé hlediště je svou hmotou, konstrukcí a svým provozem neúměrnou a nevhodnou zátěží historické zahrady s výrazným devastujícím dopadem.
• Funkci dominanty ve středu historické zahrady si přivlastnila novodobá konstrukce otáčivého hlediště s historicky odlišným druhem provozu, s odlišnou kvalitou materiálů a konstrukcí a s odlišnou kapacitou zatížení. Divadelní provoz zde zcela poškodil zahradní památku s její historicky charakteristikou vegetační kompozicí.
• V důsledku po desetiletí trvajícího tlaku na divadelní využití střední části zahrady došlo i k zásadní změně funkčního využití letohrádku Bellaria - zbyla jí role jeviště a divadelní kulisy, interiéry v suterénu byly z větší části adaptovány jako zázemí pro herce, orchestr, personál.
• Památku je nutno zachovat, ošetřovat a využívat nejen v souladu s českým zákonem o památkové péči, ale také v souladu s mezinárodními závazky o ochraně kulturního dědictví /tzv. Benátská charta, 1964, tzv. Florentská charta 1981, Úmluva o ochraně kulturního dědictví UNESCO, 1991/, ke kterým se naše republika zavázala.
• Protože stavba otáčivého hlediště byla realizována v rozporu se zákonem o památkové péči a i přes zamítavé stanovisko Ministerstva kultury, bylo v kolaudačním řízení rozhodnuto, že stavba bude mít charakter dočasný. Definitivní časový horizont existence stavby otáčivého hlediště byl vázán na očekávaný monitoring památky ze strany UNESCO a dával majiteli a provozovateli otáčivého hlediště čas cca 12 let na vyřešení tohoto problému.
• Monitorig – tedy kontrola stavu památky proběhla na počátku roku 2005 a závěr komise expertů ICOMOS – UNESCO je jednoznačný. Doporučuje otáčivé hlediště odstranit z historické zahrady a přemístit jej do lokality mimo zámeckou zahradu.
• Odborná a právní problematika existence otáčivého hlediště v historické záhradě je velmi složitá a musí se řešit jako odborný problém péče o světové kulturní dědictví. Manévrování, emoce a populisticky vděčná řešení situaci spíše komplikují a neřeší ji.
  
  
  
  Dr. Pavel Slavko, Kastelán zámku

Chcete přidat vlastní názor?

Vaše jméno:
Zaslat reakce na email:
Nadpis:
Text:
Ověření:		Pro ověření prosím opište kód z obrázku do tohoto pole

Diskusní příspěvky: