V rámci pohledů do nedávné minulosti města Český Krumlov vám tentokrát přinášíme vzpomínku na třicátá léta a počátek svárů německého a českého obyvatelstva, které před válkou vyústily v nucený odchod Čechů z města a po válce v podobně neblaze proslulý odsun většiny z původních obyvatel německé národnosti. Pohled na tyto události očima krumlovského občana Karla Podruha doprovázejí fotografie zachycující v textu zmíněný průvod Národní slavnosti v roce 1935 procházející náměstím. (Readakce)
Sedm let vyhnanství
českokrumlovských Čechů
Dle sčítání lidu v roce 1930 bylo v Českém Krumlově z celkového počtu 8.692 obyvatel 2.012 Čechů, kteří vyvíjeli v městě bohatý kulturní život. Na jevišti českého hotelu Růže se střídaly divadelní soubory baráčníků, Národní jednoty pošumavské, Čtenářské besedy, Sokola, Dělnické tělovýchovné jednoty, Orla ale i koncerty hudebního a pěveckého spolku Dalibor a Tělocvičné akademie tělovýchovných organizací. V sále hotelu se konaly různé schůze spolků a oslavy významných výročí, ale i české taneční zábavy a plesy.
K posílení českého života přispělo otevření budovy obecné a měšťanské školy v roce 1929 na Špičáku. V této budově našlo od roku 1935 útočiště i České reálné gymnázium. Kromě hotelu Růže byla dalším místem sdružování Čechů sokolská plovárna na Chvalšinské silnici s průtočním bazénem, víceúčelovým hřištěm a dvěma volejbalovými kurty. V polovině třicátých let založili fotbalisti SK Český Krumlov a vlastními silami si vybudovali hřiště na skalním svahu za kolejemi proti železniční stanici v místech pozdějších skladů zeleniny. V té době začal vyvíjet činnost i oddíl skautů, který našel útulek v malém domku na skále u horní brány na pátém nádvoří hradu. Orlové cvičili v malém klenutém sálku v objektu kláštera. Častým cílem nedělních procházek českých rodin byla výletní restaurace Na vodotrysku. Každoročně začátkem června nesměl žádný Čech chybět na Národní slavnosti v Jelení zahradě. Účast nejen místních, ale i Čechů z blízkého okolí byla pokládána za národní povinnost. Slavnost začínala průvodem krojovaných skupin i ostatních občanů a hostů od hotelu Růže. Za doprovodu několika hudeb procházel průvod náměstím, Latránem a slavnost končila veselicí v Jelení zahradě.
Češi a Němci žili vedle sebe poměrně klidně do třicátých let. K osudovému zvratu došlo po aušlusu Rakouska v březnu 1938, které bylo místnímu obyvatelstvu pokrevně i politicky daleko bližší než nejbližší německá země, Bavorsko. Od té doby se množily provokace místních henleinovců proti republice a jejich ilegální přechody do Německa , kde se vyzbrojovali a přepadávali naše celnice a četnické a policejní stanice. Naše vláda odpověděla na tyto akce vyhlášením první mobilizace 21. května, která henleinovce zaskočila. Během léta se situace poměrně zklidnila, ale s příchodem září nabraly sudeťácké akce značně na síle.
Nezapomenu na 23. září 1938, kdy procházel z náměstí městem průvod mládeže ze všech německých škol, ale i ostatních Němců s praporem s hákovým křížem v čele. Účastníci provolávali hrubá protičeská hesla a nadávky. Jejich intenzita a hrubost vyvrcholily před českou školou Na Špičáku. Nevymizí mi z paměti jak jsme se kradmo dívali okny na rozvášněný dav plivající směrem k nám a volající mimo jiné "tschechische Sau" - česká svině.
Od této akce se situace nejen v Českém Krumlově, ale na celém okrese den ode dne zhoršovala. Zrada na našem státě byla dokonána podepsáním Mnichovské dohody 30. září, kdy došlo ve městě na mostě u dnešního muzea k první přestřelce. V noci se potom začali henleinovci stahovat do města z okolních lesů. Noc z 30. září na 1. října se stala pro většinu českých občanů jednou z nejhorších v jejich životě. Začala jejich zmatená evakuace za obrannou čáru. Mnozí prchali jen s uzlíky nebo malými vozíky s plačícími dětmi v náručí. Mne s bratrem poslali rodiče s malým batůžkem na zádech k příbuzným do Českých Budějovic o tři dny dříve.
Začalo sedmileté vyhnanství Čechů z pohraničí, které skončilo až v květnu 1945. Český Krumlov osvobodily jednotky americké armády 8. května.
Pozn. redakce: Související text k tématice vztahů Čechů a Němců „Odsun jako počátek morální pohromy?“ uveřejněný na těchto stránkách 5. 7. 2004 najdete ZDE.
Karel Podruh, Český Krumlov
